"Eheh, tak, hádám, že jsem tu poslední?" Nejistě se usmála Jantarotlapa. "Tak, nebudu obtěžovat... Čau!" Začala utíkat, ale Černofousek ji předběhl. "C-co se děje, Č-černof-fousk-u?" Zeptala se Jantarotlapa.
Černofousek řekl: "Ty jsi spojená se samotáři?"
"N-ne, ale už musím!" Mňoukla kočka a dala se na útěk.
"Takže je," slyšela ještě Černofouska mumlat.
Jantarotlapa se vrátila do tábora samotářů. Vyhledala Žlutookého. "Žlutooký, musím ti něco říct. Jsem Jantarová Tlapka a nemůžu žít bez Jantarového klanu. Je mi to moc líto, ale musím odejít. Moc se omlouvám." Žlutooký sklonil kulatou hlavu na pozdrav. "Tak běž. Já tě tady nedržím."
"A-ale není to konecnašeho vztahu, že ne?"
"Ne." Usmál se její druh.
"Díky za pochopení." Jantarová Tlapka se vydala do tábora Jantarového klanu.
Když vešla do tábora, šla za Lví hvězdou. "Ahoj Hvězdo. Jsem zpátky." Mňoukla a Hvězda odpověděla téměř okamžitě. "Čekala jsem na tebe. Kdy se objevíš. Už jsem si myslela, že se nerátíš."
"No, eheh, ke klanu mě to táhlo zpátky. Nemůžu přece odejít z Jantarového klanu když já sama jsem Jantarová Tlapka." Nervózně se usmála léčitelka v boji. Lví hvězda se zasmála. "No, to je pravda," řekla mezi smíchem Hvězda.
"Ale teď vážně - blíží se Shromáždění, má cenu na něj jít?"
"Musíme."