"Máme vás vystřídat u zajatkyně." Promluvila Ohnivá záře a za ní stál Zlatý. Kývla o rozběhla se k němu. Kocour, se kterým prožila celé období učedníka, se na ní radostně podíval, popovídali si a pak se vystřídali. Šla ke Stříbrnému jezeru. Za sebou zaslechla kroky, byl to Ohnivý, začala švihat ocasem až sníh létal na všechny strany. "Já..." Začal rozpačitě Ohnivý. "Ty..." řekla Ohnivá s hraným klidem. "Chci se ti omluvit za to co jsi slyšela, když jsi přišla s těma kytkama a z tréninku, ona je prostě taková..." "Okouzlující?" Zeptala se Ohnivá. "Ne, něco jiného, je prostě taková, nemiluju ji, ale když na mě mluví je prostě zvláštní." Chápu." Řekla, ulevilo se jí. "No, kamarádka je možná dobrá, ale rozhodně k ní necítím to, co k tobě." Promluvil Ohnivý. Že zrudla, bylo to snad vidět i na její ohnivé srsti. Přitiskla se k němu. Dívala se na pomalu zapadající slunce, kdyby tohle mohla zažít i s Medvědím. Jí ale čeké těžká cesta, tak jí řekl Mrtvý. Těžké rozhodnutí, na kterém závisí její život a také pokračování Ohnivého klanu. Najednou to pochopila. Bude se muset rozhodnout mezi Medvědím a Ohnivým. Sice nechápala, jak to může ovlivnit její život a Ohnivý klan, ale bylo to tak.