Ohnivá Tlapka se probudila ještě v noci, všichni až na Ohnivého spali, ten vstal a přišel k ní. "Taky nemůžeš usnout?" zeptal se jí a přisedl si. "Nemůžu, zdál se mi sen, ve kterém byl Jiskřivý a říkal podivná slova." Odpověděla Ohnivá a cítila takové příjemné mrazení v zádech, jako když se setkávala s Medvědím. "Krásná noc." Promluvil Ohnivý. Tlapka kývla. Zvedla se a zadívala se na měsíc. "Hrozně se těším na další schromážděí, máme spoustu nových válčníků a učedníků, já, Hvězdná, Jasná, ty, Zlatohnědý, Zlatý, Světlinka a Lávík. Pro Ohnivý klan byl dobrý měsíc." Ohnivá věděla že teď lhala. Jiskřivý jí přece řekl, že pro jejich klan jsou temné časy. Ohnivý blesk souhlasně kývl. Pomalu se rozednívalo a kočky se probouzely, Ohnivá došla k doupěti učedníků a zavolala na Lávíka: "Lávíku, dneska tě naučím lovit, pojď, jinak budeš spát do západu slunce!" Lávík vyskočil a hnal se k hranicím s Drápadým klanem, tam většinou trénovali. Ohnivá mu ukázala, jak se loví králíci, myši, hraboši a další hlodavci a ptáci. Lov, mu moc nešel, ale pořád se zlepšoval a zlepšoval, po ukončení tréninku šla Ohnivá na hlídku k Jantarovým, cestou zaznamenala dva pachy, Lávíka, který se vracel do tábora s dvěmu králíky, a Jasnou, která byla na schůzce s Mrazivým.