close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Prosinec 2017

5. Kapitola - Život AmberPaw

2. prosince 2017 v 13:39 | AmberPaw |  Jantarový klan
"Jantarko," kroutila hlavou Tma, "cos tam viděla?"
"N-nic." Odpověděla už probuzená učednice.
"Dobře. Dnes ti ukážu Temnou ztrátu."
"Cože?!" Jantarka byla hned na nohou. "T-temnou z-ztrátu?! A-ale tam přece kočky umírají!"
"Ne," přerušila ji Tma "neumírají, pouze si je dvounožci odváží. Jdeme."

Když tam došly, zrovna odcházel jeden ušpiněný dvounožec s pevnou a silnou rovnou větví na které byla připevněná další taková větev, ale byla zahnutá a na koncích se zužovala. Kočky vběhly do jeskyně zvané Temná ztráta.
"Nuže, vítej v Temné ztrátě, Jantarko!" Jantarka udiveně seděla a obdivovala krásy diamantové jeskyně. Potom vyskočila a doběhla ke kamenu v barvě jejích očí. "Podívej!" Vymňoukla nadšeně.
"Ano, to je jantar." Usmála se nadšeně léčitelka.
"Tys mě pojmenovala po šutráku?"
"Ne, to tvoji rodiče." Jantarka byla nerada, že jí Tma tu tragédii připomíná, ale věděla, že je to teď nezbytné. Obě kočky najednou uslyšely velký hluk a rachot. Přišel dvounožec. Kočky se nestihly schovat. Dvounožec se chvíli rozhodoval, pak popadl vřeštící a škrábající Jantarku a dal jí před čumáček nějaký mech, či co. Za chvíli Jantarka usnula a dvounožec jí strčil do přepravky. Odnesl Jantarku a Tma běžela za ním, ale on nasedl do příšery a ozval se ohlušující rachot. Příšera škytla, zavrčela a odběhla na kulatých tlapkách.
"Jantarko!" rozléhal se krajinou křik Tmy.

Drápatý klan kapitola 6.

2. prosince 2017 v 13:38 | Rosepelt
Černofousek se probral.Pořád byl zaskočený tím kotětem.Vyšel ven.Jakmile dal tlapka na zem,cukk sebou.Sníh.Černofousek moc Bezlistí nemusel.'Zlatá dnes zůstane v táboře,kořisti je málo.Půjdu lovit na území Ohnivého klanu.'Černofousek došel do doupěte učedníků.Zlatá si zrovna myla kožíšek s Medvědím.,,Zlatá tlapko,dnes zůstaň v táboře,"mňouknul Černofousek a odešel.Vylezl z tábora plížil se k hranicím.Brzy byl na území Ohnivých.Zavětřil a ucítil králíka.Rychle svou kořist zabil.'Měl bych vypadnou.'Na to že bylo Bezlistí,byl králík velký a tučný.Fousek se rozběhl k hranicím.Rychle ji překročil aby byl už doma.Běžel tak rychle,že svému málem zapalovaly tlapky.Náhle uviděl hlídku.Změnil směr.Neohlížel se,chtěl uniknout od hlídky, a od území Ohnivých.Brzy uviděl tábor.Protáhl se kapradinovým tunelem.Pak už jen šel.Byl udýchaný.Položil velkého králíka na hromádku, a začal oddychovat.,,Ty ses teda pěkně zaběhal,"řekla Ohnivá kožešina,která přišla k hromádce s myší.,,To jo...."Odpověděl Černofousek.Překvapilo ho že se s ním baví,když věděla že nenávidměl jejího bratra Ostrého.


Černofousek nakoukl do školky.Samozřejmě tam bylo černé kotě,které vypadalo jako on.Černofousek odtamtud odešel.Někteří válečníci se vraceli z hlídky.'Brzy bude shromáždění.'Černofousek si vzal z hromádku myš, a sežral ji.Potom se uvelebil a usnul.

Žlutosrstý

2. prosince 2017 v 9:35 | Rosepelt |  Postavy z Drápatého klanu
Klan:Drápatý klan
Jména:
Kotě-Žlutokotě
Učedník-Žlutá tlapka
Válečník-Žlutosrstý
Anglické jméno:Yellowkit-Yellowpaw-Yellowfur
Otec:Borovicový měsíc
Matka:Poštolčí drápka
Sestry:Slunečná píseň,Leopardí srst
Družka:Stříbrná tvář
Synové:Bleskatý písek,Liškokotě
Dcery:Pruhovaná tlapka,Vřesokotě,Vránokotě
Zajímavost:Většinou vede hlídky.

3. kapitola - Ohnivý klan - Dávný spor

2. prosince 2017 v 7:44 | Firestar |  Ohnivý klan
Po tréninku šla Ohňuška s Jasněnkou k hranicím s Jantarovým klanem. Jasněnka jí řekla, že se jí ten sen zdál znova. Na hranicích potkali toho učedníka, který na Jasněnku zaútočil předevčírem, a ještě jednoho válečníka, který ho právě učil různé techniky boje. "Tak, Mrazíku, zaútoč na mě." Říkal zrovna ten válečník, Ohňušce neuniklo, že se Mrazík na chviličku po Jasněnci zasněně podíval. Jí se zježila srst na krku a radši vrátily do tábora. Tam Ohňušku odchytil Plamený vichr a poslal ji se Zlatohnědákem na lov.
Už viděla, jak se pod keřem krčí hraboš, už už se po něm chystala skočit, když ji předběhl Zlatohnědák a skočil po hrabošavi první a přitom mu v očí skotačili rarášci. "Hele! Ten byl můj, Zlatohnědáku!" "Já vím, trošičku se mi zachtělo tě poškádlit." Smál se Zlatohnědák. Potom jí Zlatohnědák na oplátku nahnal dva králíky, lov se celkem vydařil.
Ohňuška cestou do doupěte potkala Tečku, ta se jí zaptala, jestli si s ní nechce jít poslechnout legendu od Rychlého vánka, Flekaté kožeiny a Zelenoočky. Ohňuška šla ráda, alespoň nebude muset myslet na ten Jasněnčin sen. V doupěti starších byl i Zlatík, Hvězdička a dokonce i Jasněnka. Starší vyprávěli Léčitelskou legendu.

Jedou dávno byl ještě jeden klan, Úsvitný klan. Velitelka Úsvitná Hvězda měla zástupce Úsvitné slunce. Léčitel se však jmenoval Úsvitný měsíc. Hvězdný klan ho určil velitelem, on si pohmoždil nohu a velitel em být nemohl. Žárlil na Úsvitnou Hvězdu.
Mnoho let po smrti jeho klanu (on přežil) začal lákat léčitelské učedníky i léčitele různými věcmi doprostřed bývalého území Úsvitného klanu a tam je zabil. Vytvořil s nimi Popelavý klan.(nikdo neví kde leží jejich území)

2. kapitola - Ohnivý klan - Dávný spor

1. prosince 2017 v 18:10 | Firestar |  Ohnivý klan
Jasněnka přemýšlela o svém snu, měla pocit, že se dřív nebo později naplní. Také se bála o tu kočku, která má zemřít. A když zemře jedna, může jich zemřít i víc.
Šla za Ohňuškou a jako každý den nad tím spolu přemýšlely. Potom šla pro meduňku. Potkala Jantarku, "Už je lepší ta jizva?" zeptala se Jasněnky. "Jo, už je to lepší." Jasněnka by se Jantarce ráda svěřila, ale nemohla, jelikož Jantarka byla z Jantarového klanu. Popovídaly si, a pak se Jasněnka s několika lístky meduňky vrátila do tábora, kde zuřil boj s Jantarovým klanem. Šla schválně tak, aby byly vidět ty bylinky a aby na ni nikdo neskočil, což se boužel stalo. Skočil na ni bílý kocour s černýma flíčkama a modrýma očima. Na chvíli se na ni zasněně podíval, ale hned se vzpamatoval a přišpendlil ji k zemi. V tu chvíli na něj zezadu skočila Ohňuška a strhla ho z Janěnky a zařvala na něj. "Ty bojuješ s léčitelskou učednicí?! Ty seš takovej srab, že útočíš na budoucí léčitelku?" Nedokázala skrýt Ohňuška překvapení, že někdo vůbec je schopný na léčitelku zaútočit. "Už to zřejmě někdo udělal, vždyť málem přišla o ucho." Utrousil učedník a utekl pryč.
Jasněnka Ohňušce poděkovala a hned na ni skočil další válečník. Jasněnce už to lezlo na nervy. Jelikož to byl válečník, tak na něj Ohňuška nestačila a otevřel se jí zase ten škrábanec na obličeji. Najedou se mezi ostatními bojujícími kočkami mihla zlato-bílá šmouha, a jak do válečníka vrazila takovou rychlostí, tak se povalil a Jasněnka rozeznala Zlatíka. Vděčně na něj pohlédla, a když se objevila v učednickém doupěti, zaslechla, jak Ohňuška zase řve, jak někdo může vůbec útočit na léčitelku.
Jasněnka hned usnula a spala až do času siesty.
Sen se jí zdál znova.