close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Prosinec 2017

Území Ohnivého klanu

7. prosince 2017 v 19:45 | Firestar |  Ohnivý klan
Území Ohnivého klanu.


Temné srdce

7. prosince 2017 v 15:31 | Rosepelt |  Postavy z Drápatého klanu
Klan:Drápatý klan
Jména:
Kotě-Temnokotě
Učedník-Temná tlapka
Válečník-Temné srdce
Anglické jméno:Darkkit-Darkpaw-Darkheart
Otec:Smrtící dráp
Matka:Leopardí srst
Sestra:Zlatá tlapka
Družka:Sladká letka
Syn:Jestřábokotě
Dcera:Holubokotě
Zajímavost:Nenávidí ostatní klany,má sklony vraždit kočky které nejsou z jeho klanu.
"Citát":Celý život jsem ten tichý!Ale to se změní!Teď jsem ten pravý válečník Drápatého klanu--Při válečnickém ceremoniálu

5. kapitola - Ohnivý klan - Dávný spor

6. prosince 2017 v 19:30 | Firestar |  Ohnivý klan
Ohňuška se probudila ve svém doupěti. Z venku se ozíval boj. Drápatý klan, znechuceně prskla Ohňuška. Najednou do doupěte vlítl stříbřitý kocour se zelenýma očima a vrhl se na ni. Naštvaně prskla "Takovej srab? Útočí na učednici ještě když má zraněný romeno? To se jako bojí bojovat s válečníky?" Najednou se tam zčista jasno objevila Hvězdička a stáhla z ní válečníka.
Pastupně vyhnali vetřelce z tábora a zase byl klid.
Jiskřivý měsíc svoával klan, Ohňuška zahlédla Lesního který měl ošklivě roztržený nos. "Dnešní noc je shromáždění. Půjde na něj: Lesní úsvit, Ohnivá záře, Hvězdný vichr, Ohňuška, Zlatohnědák, Hvězdička, samozřejmě Ohnivá bylinka a Jasněnka."
Super! Pomyslela si Ohňuška a Jasněnka naráz. Najednou Jasněnce úsměv potemněl. "Teď máme znepřátelené dva klany, Jantarový a Drápatý, neměli bychom si takhle začínat." Povzdechla si mladá učednice. " Za ní se objevil Lesní úsvit, "Ohnivá bylinka říkala že už můžeš zase trénovat." Řekl jí. Ohňušce se ulevilo. "Pojď." Vedlo Ohňušku k hranicím s Dovokým klanem. "Tak, Oňuško, část válečnického výcviku je i vypravování. Toto místo má rád od děctví. Ctěl jsem ti to ukázat. Tak budu ti vyprávět o statečném bojovníkovi z Jantarového klanu, Travnaté srdce. Byl to velmy statečný bojevník a všechny klany si ho vážili. Jak asi víš, tou dobou jsme bojovali s Jantarovými o Ohnivé skáli. Jedna z bitev byla pro Travnaté srsdce ta osudná, zemřel. Měl učednici Měsíčku, kterou později její nový učitel Jantarový tesák vyhnal z klanu. Ohňuška si všimla že se na chvíli zasněně podíval na území Divokého klanu, kdy právě prošla zrzavá kočka s bílou náprsenkou a oranžovýma očima.
Když se vrátili do tábora tak to řeka Jasněnce. Ta se zamylslela a řekla jí. "Pojď za mnou, něco ti ukážu." Vedla ji na hranice s Jantarovým klanem. "Víš, včera jsem zaslachla Zlatohnědáka a Zlatíka jak si povídají o dvou kočkách. Jedna byla zrzavá. Nevím jesli ohnivě nebo světle, ale byla zrzavá. Ta dryhá byla bílá s nějakýma flíčkama, nevím jakýma."
Vrátili se do tábora. Jiskřivý právě svolával ty kdo jdou na shromáždění. Pak už se vydali na cestu. Byli tam první.

Zlatá záře

6. prosince 2017 v 16:32 | Rosepelt |  Postavy z Drápatého klanu
Klan:Drápatý klan
Jména:
Kotě-Zlatokotě
Učednice-Zlatá tlapka
Válečnice-Zlatá záře
Hvězdný klan-Zlatá záře,Zlatka
Anglické jméno:Goldenkit-Goldenpaw-Goldenshine-Golden
Otec:Smrtící dráp
Matka:Leopardí srst
Bratr:Temné srdce
Zajímavost:Od svého učitele,Černofouska,dostala přezdívku Zlatka.

Smrkodráp

6. prosince 2017 v 16:15 | Rosepelt |  Postavy z Drápatého klanu
Klan:Drápatý klan
Jména:
Kotě-Smrkokotě
Léčitelský Učedník-Smrkotlapka
Léčitel-Smrkodráp
Anglické jméno:Sprucekit-Sprucepaw-Spruceclaw
Otec:Sokolí pírko
Matka:Modrá záře
Sestry:Listnatoocasá,Úsvitná květina,Mračná tlapa
Bratr:Medvědí řev
Zajímavost:Fascinují ho hvězdy.

Divoký klan - 4. kapitola - Naděje hvězd

5. prosince 2017 v 19:41 | Gepardí střela |  Divoký klan
Pohled Šeříkového Vánka

Byli jsme zpátky v táboře a jeden z válečníků ukazoval Datlíkovi a Doubkovi nové bojové techniky. Když v tom vítr přivane čerstvý pach. ,,Jantarový klan..." Zašeptám a rozeběhnu se napříč táborem. ,,Všichni do bojové formace! Válečníci a učedníci do předních linií, matky, starší a koťata do zadních!" Vykřikuju rozkazy. Do tábora se nahrnuli válečníci Jantarového klanu. Po mém boku běžel Temný úsvit a Ohnivý dým. Vydali jsme ze sebe válečný pokřik a vrhli se vzhůru do bitvy. Srazil jsem k zemi zástupkyni Jantarových, Lví kožešinu. Odkopla mě, ale zase na ní skočil Ohnivý dým. Rychle jsem vyskočil na nohy, ale to už po mě skákal další válečník. Naštěstí ho Temný úsvit srazil k zemi dřív než skončil na mě. Proto jsme rozděleni do skupin. Říká se tomu spulopráce Jantarový klane!

Pohled Měsíční Krásy

Pískově žlutý kocour mi drásal záda. Snažila jsme se ho ze sebe setřást, ale nešlo to. Najednou ho ale ze mě strhl Půlnoční zpěv. Zasazoval mu jednu ránu za druhou. Přispěchala jsem mu na pomoc. Společně jsme toho kocoura zahnali. Vrhli jsme se zpátky do útoku.

Pohled Chladného Oka

,,Přesuňte síly na západní stranu tábora!" Vykřikl jsem a sám jsem se tam rozeběhl. Jantaroví tam výtězili. Přimáčkl jsem k zemi malého šedého učedníka který nedával pozor. ,,Tady není na chyby čas mladej!" Křiknu a zakousnu se mu do nohy. On vykřikne a snaží se mi vyprostit. Pro jistotu se mu ještě jednou zakousnu do nohy a až po tom ho pustím. ,,Jde vydět že nová generace Jantarových je čím dál slabší. Kam to te dnešní svět spěje." Řeknu si do sebe a vyhnu se útoku jedné kočky.

Pohled Vločky

Dívám se na zrzavou učednici jak se mi vzdaluje v bitvě. Kdyby se tam nepřimotala ta bílá učednice vyhrála bych. Ale teď jsem měla úplně jiné starosti. Tlapu jsem měla v jednom ohni a útočila na mě zvláštní zrzavá kočka. Její šedé oči mě propalovaly pohledem. Začala mi párat břicho a já zaskučela bolestí. Snažila jsem se ji vyprostit, ale nedařilo se mi. Naštěstí poblíž byla Liška, vlastně již Liščí píseň. Jak si vůbec dovolují útočit za úplňků? A ještě k tomu dneska proběhlo jmenování na válečníky! Pomyslím si v duchu za těch pár vteřin. ,,Můžeš ještě bojovat?!" Křikne na mě Sokolí spár. ,,Obávám se že už ne!" odpovím. ,,Tak rychle uteč!" Nařídí mi. Nemám jinou možnost.

Pohled Jasanového drápa

Ztěžka jsem oddechoval. Z ran mi tekla krev, ale jen trochu něco vážného. Jantarový klan se ztáhl. Tohle jsem teda vážně nečekal. Nikdo z nás. Jantaroví byli obviyle ti hodní a mírumilovní, ale tohle? Konečně na mě přišla řada na ošetření ran od Očka. Byl jsem již poslední. Zrovna mi do očí spadl zrak Vlčí. Ležela v pelechu a kožich měla celý od krve. Ucítil jsem v sobě ostré bodnutí. Tohle si nezasloužila. ,,Bude moc jít dneska na shromáždění?" Zeptal jsem se. Očko pouze zavrtěl hlavou. ,,Uzdraví se?" Zeptal jsem se s nadějí v hlase. ,,To se uvidí za úsvitu." Dostane se mi odpovědi. ,,Můžu pro ni něco udělat?" ,,Teď...nic. Můžeš jen věřit že přežije. Teď má její osud v tlapách Hvězdný klan a Temný les."

Drápatý klan kapitola 8.

5. prosince 2017 v 18:44 | Rosepelt
Drápatí se vrátily do tábora plní vzteku.Bodláková hvězda vylezla na skálu.,,Klane,sice nás vyhnali,z jejich tábora,ale to neznamená že nejsme ti silní!Jsme nejsilnější,nejpomstichtivější,nejkrvavější!JSME DRÁPATÝ KLAN!!!"Zařvala Bodláková hvězda.Klan souhlasně zařval.,,Na shromáždění půjdou Sokolí pírko,Lehký vánek,Černofousek,Stříbrná tvář,Ohnivá kožešina,Slunečná píseň,Leopardí srst,Medvědí řev,Listnatoocasá,Smrkotlapka,Prašná cesta,Zlatá tlapka a Temný tlapka!"Mňoukla Bodláková hvězda.,,Ale předtím,si zalovíme na území Jantarových."Bodláková hvězda kývla na Sněžného ocase,Černofouska,Rychloočku a Smrtícího drápa.

Kočky se proplížily na území Jantarových.Kolem Bodlákové proběhla myš, a ona ji jednoduše zabila.Rychloočka chytila sojku.Černofousek se vydal po stopě holuba.Když ho usmrtil,tak ho donesl k ostatním.Sněžný ocas chytil kralíka a Smrtící veverku.Bohužel tam Drápatí zanechali spoustu stop.Potom se rychle rozletěli do svého tábora.Skupina pustila úlovek.

9. Kapitola - Život AmberPaw

5. prosince 2017 v 18:43 | AmberPaw |  Jantarový klan
"Jdeme!" Zavelel Jantarový měsíc.
"Jdeme kam?"
"Zaútočit na Divoký klan."
"Ale je přeci shromáždění!"
"Pravda, na shromáždění půjde: Já, Lví kožešina, Tma, Jantarový vichr, Soumračná bouře, Sluneční letka, Kapradinová záře, Dlouhý stín, Pískovous, Jantarka, Mrazík, Mrak a Fialka!" Vysypal ze sebe seznam.
"Počkat," zarazil pádící kočky pryč, "až po boji. Tmo a Jantarko, můžete bojovat- vlastně, MUSÍTE bojovat taky." Kočky se na sebe tázavě podívaly.
"A jdeme už!"
Několik kočičích siluet utíkalo podrostem, směrem k Divokému klanu. Kličkovali napříč Vysokými skálami až pronikaly do tábora.

Bílá kočka s černou tlapkou a modrým a tmavě modrým okem se zakousla do Jantarčiny srsti.
Sluneční letka bojovala se zrzavým kocourem s ohnivě zrzavým nádechem v jeho srsti, jeho žluté oči zářily.
Mrazík bojující se světle šedým kocourem se světle oranžovýma očima.
Jantarka se přetočila a hryzla svou protivnici.
Objevující se hvězdy zahalující se černými mraky.
Jantarový měsíc bojující s velikým hnědým kocourem s též žlutýma očima.
Vřeštící Pískovous.
"Tomu se říká boj!" Vyřvávající Jantarový měsíc.
Vřeštící šedá kočka s kobaltově modrýma očima, nad ní se sklánějící Dlouhý stín.
Zakonec je Divoký klan zahnal, a kočky, tak jak byly, odešly na shromáždění, a nejvíc z celého klanu to schytal snad nejlepší válečník ze všech, Pískovous.
A z Divokého to byla Vlčí srdce...

8. Kapitola - Život AmberPaw

5. prosince 2017 v 18:02 | AmberPaw |  Jantarový klan
"Jantarovému měsíci je špatně." Mňoukla Tma, když viděla, jak Jantarka jde na pravidelnou prohlídku k Jantarovému měsíci.
"Jak jako, špatně?"
"Pálí ho oči, chce se mu zvracet a spát, myslí si, že mu bylinky nepomůžou." Rychle odvětila zkušená léčitelka.
"Nevíš, jaké na to jsou bylinky?"
"COpak jsme se to neučily?"
"Ne," zatřásla hlavou světlá kočička a sedla si, "neučily. Tak znáš?" Zase rychle vyskočila.
Tma seděla vzpřímeně, ocásek obtočený kolem tlapek, modré oči zářily.
Jantarka cukla ouškem. Jantarový měsíc svolával klan. Když se všechny kočky shromáždili pod skálou, promluvil: "Jantarový klane, nejsem spokojen s postojem našich válečníků, a obecně, celého klanu. Dnes je čas na proměnu. Celý život jsme byli milí, hodní a laskaví, ale teď budeme jiní. Naše lovecká hlídka," kývl na Lví kožešinu, Sluneční letku, Mrazíka a Fialku, "ucítila čerstvý pach Divokého klanu na našem území!" Kočky začaly šokovaně mňoukat. Až se utišily, velitel pokračoval. "Ano, přesně tak, takže odteď, jsme MY ti krvaví. MY jsme postrach lesa, jsme to MY, kteří se mají uctívat, MY jsme lepší než Hvězdný klan. My, my, my, my a my!" Dokončil proslov a seskočil ze skály.
"Ehm, je v pořádku?" zeptala se Jantarka, když obě kočky došly do doupěte.
"Nevím, ale vypadá že jo."
"Myslíš, že nám změní jména?" Zeptala se Jantarka, a uviděla venku zrzavé cukající ouško, pach divného velitele zavál přímo k ní.
"Ne," ujistila ji Tma, "nezmění."

Divoký klan - 3. kapitola - Naděje hvězd

5. prosince 2017 v 10:59 | Gepardí střela |  Divoký klan
Pohled Spárka

Ucítil jsem jak do mně někdo strká. Pomalu jsem otevřel oči. Předemnou stála chlupatá zrzavá kočka. Ihned jsem vyskočil a povalil ji na zem. ,,Liško!" Vykřikl jsem. Byl jsem šťastný. Šťastný že má sestra žije. Měl jsem za to že umře. Ale ona tu teď byla se mnou. ,,Slez....ze mě. Nemůžu....dýchat." Vypravila ze sebe má sestra. Rychle jsem z ní slezl. ,,Promiň." Omluvil jsem se. ,,Nic se nestalo. Tak, o co jsem přišla?" Zeptala se s veselým hlasem. ,,O nic důležitého nebo nového. Ale jakto že, už tě Očko pustil?" Vyzvídal jsem. ,,Prohlásil mě za zdravou. Už můžu normálně trénovat. Pojď nebo příjdeme pozdě." Vyzvala mě a vyběhla z učednického doupěte. Vyrazil jsem hned za ní. Hned jak jsem vyskočil z doupěte, tlapky mi dopadly do vrstvy sněhu. Pár vteřin mě studěly, ale zvykl jsem si. Nakonec jsem se rozeběhl k Hvězdné tůni z tábora. Běžel jsem vedle své sestry. Vyběhli jsme z Vysokých skal a beželi po louce. Všude bylo bílo, ale někde byla viděť ta siuleta kočky či nějakého toho práta před náma. A nesmím zapomenout na duby, které se před náma objevily. Vběhli jsme mezi ně. Zastavili jsme se až u tůně. U krajů tůně se již dělal led. Zpoza křoví vyšli naši učitelé. Ale byl s nimi i velitel. Podívali jsme se s Liškou do očí. Velitel chodí na výcvik učedníků jen z jednoho důvodu. ,,Dnes je čas, abyste složili poslední zkoušky." Prořízl ticho přísný hlas velitele. ,,Všechny ostatní zkoušky jste již složili. Ale ještě musíte dokázat, že jste loajalní a vynalézaví. Dnes půjdete lovit na území jiného klanu. Časy jsou zoufalé. Potravy je méně než bylo kdykoliv předtím.Tohle je základ. Budete tam sami. Když vás chytí, nikdo vám nepomůže. Máte osud ve vlastních tlapách. Ulovte tam co nejvíc potravy. A také prohledejte jejich území a podejte hlášení. Za soumraku se vraťte do tábora. Liško, ty půjdeš na území Jantarového klanu. Spárku, na tebe zbyl Ohnivý klan. Můžete jít. Ať vás doprovází Hvězdný klan." Popřál nám velitel. Hned jsem se rozeběhl k území Ohnivého klanu. Vyběhl jsem z Dubového lesa. Tlapy mi dopadaly do sněhu a zanechávaly za sebou stopy. A tak to bude i na území Ohnivého klanu. Vstoupil na území Ohivého klanu klanu. Skrčil jsem se, abych nebyl nápadný a začichal. Pach hlídky byl starý. Prošla tu tak před hodinou. Dokonalé. Do nosu mě udeřil slabý pach drozda. Neváhal jsem a vydal se za ním.


Vkráčel jsem do tábora s kořistí. Kožich jsem měl plný sněhu a byla i velká zima. Ale hrdě jsem vystrčil hruď. Otec a matka se na mě s pýchou v očí dívali. Bratr a sestry se na mě také s hrdostí a pýchou dívali. Odnesl jsem kořist na hromadu k ostatní kořisti a vrátil se ke své mladší sestře. ,,Jak to šlo?" Zeptám se a vytřesu si sníh z kožichu. ,,Dobře. Ale málem mě chytila lovecká hlídka. Naštěstí jsem se stihla chovat. Ale co je jasný je to, že Jantaroví mají lepší území než my." mňoukla ,,To samý Ohnivý." Potvrzuji jí. Zalezli jsme do učednického doupěte a začali si čistit srst. Když padla tma, zamířili jsme k Tůni hvězdných. Tam mělo proběhnout naše jmenování na válečníky. Přišli jsme tam a usadili se pod velký balvan, který byl před tůní. Kolem tůně byli shromáždění všichni členové klanu. Na balvan vystoupal velitel klanu Hnědý měsíc. Po boků balvanu se posadil léčitel Jantaroočko, zástupce a zároveň náš otec Šeříkový vánek. Všichni ztichli. Srdce mi bušilo jako nikdy. Tahle noc měla patřit jednom nám. A taky že patřila. ,,Divoký klane, Hvězdný klane a Temný lese, dnes jsme se tu sešli, abychom jmenovali nové válečníky a právoplatné členy Divokého klanu. Liška i Spárek prokázali že jsou toho hodni. Úspěšne splnili zkoušky a prokázali loajalitu, chytrost, bystrost, sílu, spolupráci a důvěru. Proto, dnes před zraky jak mrtvých tak živých, jak bývalých tak současných členů klanu si dovoluji tyto dva učedníky jmenovat válečníky Divokého klanu. Liško, vypadáš jako milá a hodná kočka, ale každý tady ví, že dokážeš i lhát a zabíjet. Proto odedneška budeš nést jméno Liščí píseň. Ať je Hvězdný klan a Temný les s tebou. Ať jsou s tebou naši předkové a doprovázejí tě na tvé cestě. Ať už byli na straně dobra nebo zla. A teď ty Spárku. Sice jsi vtipný a život bereš na lehkou váhu, ale když nastane boj, staneš se nebezpečným protivníkem a bojuješ přitom s lehkostí a elegancí samotných dravců. Proto odedneška budeš nést jméno Sokolí spár. Ať je Hvězdný klan a Temný les s tebou. Ať jsou s tebou naši předkové a doprovázejí tě na tvé cestě. Ať už byli na straně dobra nebo zla. Ať Hvězdný klan a Temný les provází vás všechny. Ať naši předkové doprovázejí Divoký klan, jako ho jednoho dne budeme i doprovázet my sami. Nezapomínejte, jsme válečníci, jsme nelítostní bojovníci, jsme Divoký klan. Jsme klan, jsme tým.....jsme rodina! Nezapomeňtě na to. Klan s vámi."

Cherith Baldry

4. prosince 2017 v 20:39 | Sněžný Obojek |  Warriors - Vše o autorkách

Zdravím Warriors fanoušci!

Dnes tu máme další Hunterku jménem Cherith Baldry! Jde se na to.

Cherith Baldry

Cherith se narodila 21. Ledna 1947 v Lanchasteru (v Anglii) a je třetí Hunterka pozvaná k psaní knih Warriors. První kniha co napsala je třetí z první série Warriors - Forest of Secrets. Victoria ji pozvala po tom, co viděla její styl psaní, což byl podobný Katinu (Kate Cary) stylu.

Žila na farmě s domácími kočkami. Nejdříve pracovala jako učitelka, ale přestala, aby se stala spisovatelkou. Vdala se za staršího vědce Petera Baldra (Peter Baldry) a spolu měli dva syny Willa a Adama. Ti dospěli když Peter zemřel <(._.)>

Teď žije v Regitate (Anglie) s dvěma kočkama Bramble a Sorrel, kteří inspirovali jména koček ve Warriors (BrambleStar a Sorreltail). První kočka so měla byl Tomlyn.

7. Kapitola - Život AmberPaw

3. prosince 2017 v 22:00 | AmberPaw |  Jantarový klan
Jantarka se probudila na tvrdé zemi. Kde to jsem...? Před ní stál dvounožec a něco na ní řval a prstem ukazoval za veeeeelkou úzkou krabici. Kočička chvíli přemýšlela a pak po něm hodila ten nejvražednější pohled, jaký uměla. Ale já nemůžu za to, že se mi prostě chtělo! "Tak, a DOST!" Zařval dvounožec když uviděl, že mu Jantarka jeho kuře k obědu snědla, našel totiž kosti. "Už tě mám pokrk, ty, ty koule chlupů!" Popadl jí za kůži na zátylku, zatřepal s ní až se jí točila hlava, a vyhodil jí do sněhu ven, tak jak byla. Jantarka utíkala od něj co nejdál, ale rychlé to nebylo, protože každou chvílí do něčeho vrážela, jak moc se jí hlava točila. Ale jí to bylo jedno. Chtěla prostě utéct.

Zastavila se až u velkých širokých i vysokých černých krabic, které páchly po plísni a hnusu. Nechce se mi tu přespávat... Pomyslela si světlá kočička při pohledu na hvězdnou oblohu.
V tom se zčista jasna objevila bílá silueta kočky s černým uchem a černým flíčkem na čele. Oči měla jako z měsíce. Jantarka se v těch očích začala ztrácet. Rychle zamrkala a stočila pohled na úplněk. Ach jo! Dneska bude shromáždění... A já tam nepůjdu! Měla chuť se rozbrečet. Sice nevěděla, jestli léčitelští učedníci chodí na shromáždění, ale věděla, že kdyby jo, tak už svojí šanci promarnila v doupěti dvounožce. Rozpomněla se na tu siluetu. Zavětřila, jestli tam pořád je, a byla. Cítila na sobě její pohled. Podívala se na ní, a zjistila, že je mnohem blíž než si myslela. Byla asi dvě nebo tři liščí délky od ní.
"Ahoj. Ztratila ses?" Zeptala se mile, a Jantarka zjistila, že nemá na čele černý flíček, nýbrž černou hvězdu.
"J-jo." Jantarka jí z nějakého důvodu věřila. Věděla, že tato kočka pro ní nepředstavuje nějakou hrozbu, ba jí naopak pomůže.
"Jak se jmenuješ?"
"Jantarka."
"Z jakého klanu?"
"Jantarového."
"Jantarového!" Prskla ta kočka.
"Co je?"
"Jantarový klan mi zničil život!"
"Jak?" Vyptávala se Jantarka, a neměla žádný strach. Kočka se zhluboka nadechla, pak vydechla, posadila se a začala vypřávět:
"Víš, bylo to tak - Jako malá učednice Jantarového klanu Měsíčka, jsem měla skvělého učitele, který bohužel zemřel v bitvě s Ohnivým klanem o jejich 'Ohnivé skály'." Při slovech Ohnivé skály se zašklebila, a výraz měla: 'Jako by je nějak potřebovali!'. "Bylo mi učitele líto, ale pak jsem dostala krutého učitele Jantarového tesáka, a mého bývalého učitele Travnatého srdce mi bylo líto až moc. Jednou mi Jantarový tesák řekl, že pokud neulovím nejmíň čtyři králíky, nemám se vracet do tábora. A to bylo bezlistí! Pak, neulovila jsem ani jednoho, ale zato jednu sovu, čekala jsem, že mě pochválí, ale ne-e! Vyhnal mě z klanu!"
"Ale co ostatní?"
"Ti ho podporovali! Potom jsem žila jako samotářka, a už nikdy jsem neměla klan."
"Aha, no, hádám, že mi asi nepomůžeš, co?" Jantarka vypadala, že jí to bylo líto. Ale opravdu jen vypadala.
"Ale prosímtě, samozřejmě že ti pomůžu. Jo a vlastně jsem se ještě ani nepředstavila - já jsem Měsíční hvězda."
"Hvězda?" Opakovala šokovaně učednice.
"Ano, hvězda."
"A tys byla velitelka?"
"Ano, ale klanu, který ty neznáš." Usmála se vřele Měsíční hvězda.
"Tak jakého?" Ptala se zvědavá kočička.
"Měsíčního klanu, ten má území za tímto místem plným dvounožčích doupat. Chceš ukázat cestu do tvého klanu?"
"Ano."
"Tak pojď." Vyzvala Jantarku Měsíční hvězda.
Cestou si obě kočky povídaly, a Jantarka zjistila, že příjde Měsíční hvězdě jako fajnová kočička. Měsíční hvězda zase zjistila, že má Jantarčinu plnou důvěru.

Dovedla učednici na okraj jejího území a mňoukla na pozdrav.
"Děkuji, a ahoj, Měsíční hvězdo!" Mňoukla Jantarka, než zmizela v hustém křoví.

V táboře přišla Jantarka za Tmou, která jí olízla mezi šima jako matka, a vyprávěla jí celou její cestu, ale nezmínila se o Měsíční hvězdě. To je jen jejich tajemství. Tma to pak asi šla říct veliteli, že se Jantarka vrátila, ale ta už tvrdě spala.

6. Kapitola - Život AmberPaw

3. prosince 2017 v 21:55 | AmberPaw |  Jantarový klan
"Pusť mě! Dělej, ty nestvůro! No tak bude to?!" Mňaučela už probuzená Jantarka v přepravce, v jejím novém prostředí. Dvounožec jí ale ven nepustil. Jantarka pořád řvala na celé kolo, zatímco se dvounožec smál a ukazoval na ní pořád nějakou krabicí s kornoutem na konci, a stále se smál. Pak to Jantarce došlo. Přestala vřeštět a namáčkla se co nejvíc dozadu, ale to už dvounožec tou krabicí s kornoutem přestal svítit. "No ták, nemusíš s přece bát." Řekl konejšivě dvounožec. "Nevěřím ti ani slovo!" Prskla Jantarka, ale dvounožec to asi nepochopil. Mlčky otevřel přepravku a čekal, až se kočička zabydlí. Mezitím objevovala Jantarka taje nového obydlí. Udělala si pelíšek na topení, měla tam totiž zavěšený pohodlný mech. Stejně jsem zvyklá na kapradí! pomyslela si učednice - nově - domácí mazlíček. Sedla si do vystuženého pelíšku a zavrtěla se v něm.
Proč chce Hvězdný klan tohle?
Trestá mě snad za něco?
Co jsem provedla?
Kde jsou všichni?
Proč si ten blázen vybral zrovna mě?!
Pokládla si otázky bez rozumných odpovědí. Vstala, aby se šla podívat, jak velké je to doupě, ve kterém teď bydlí. Skočila na okno a podívala se ven. Zasněžená krajina se koččičce moc líbila. Začala poskakovat jako divá a vykřikovala: "Sníh, sníh, všude už je sníh!" Pak skočila k dvounožci: "Chápeš, že už je sníh?" měla čumáček pár centimetrů od jeho dvounožčího nosu. "No jo, taky tě mám rád!" Zase nepochopil, pomyslela si už schladle Jantarka.

Území Drápatého klanu

3. prosince 2017 v 19:08 | Rosepelt

Listnatoocasá

3. prosince 2017 v 18:18 | Rosepelt |  Postavy z Drápatého klanu
Klan:Drápatý klan
Jména:
Kotě-Listnatokotě
Učednice-Listnatá tlapka
Válečnice-Listnatoocasá
Matka:Listnatoocasá
Anglické jméno:Leafkit-Leafpaw-Leaftail
Otec:Sokolí pírko
Matka:Modrá záře
Bratři:Medvědí řev,Smrkodráp
Sestry:Úsvitná květina,Mračná tlapa
Druh:?????(Bývalý)
Syn:Krvavá tlapka
Zajímavost:Malá a tichý kočka.

Medvědí řev

3. prosince 2017 v 16:01 | Rosepelt |  Postavy z Drápatého klanu
Klan:Drápatý klan
Jména:
Kotě-Medvědokotě
Učedník-Medvědí tlapka
Válečník-Medvědí řev
Anglické jméno:Bearkit-Bearpaw-Bearroar
Otec:Sokolí pírko
Matka:Modrá záře
Sestry:Listnatoocasá,Úsvitná květina,Mračná tlapa
Bratr:Smrkodráp
Družka:?
Zajímavost:Odvážný a silný kocour.Jako jeho otec.

Kočičí válečníci: Vzhůru do divočiny

3. prosince 2017 v 14:03 | pribeh-ohniouse/Gepardí měsíc/ Whiteclaw neboli Blackfur/Matyáš Packun |  Knihy
Sledujte boj čtyř
klanů divokých koček.
Čtyři klany divokých koček si odedávna dělí území lesa podle zákonů, které stanovili kdysi dávno jejich předkové válečníci. Kočkám Hromového klanu však nyní hrozí nebezpečí, protože bojovníci ze Stínového klanu jsou den ode dne silnější. Umírá jeden ušlechtilý kočičí válečník za druhým, a za stále záhadnějších okolností...

Do toho zmatku a nejistoty přichází obyčejný domácí kocourek Zrzek. Zpočátku se zdá, že mezi kočičími bojovníky nemá šanci, ale pak se ukáže, že se mu vyrovná jen málokdo!

Leopardí srst

3. prosince 2017 v 11:01 | Rosepelt |  Postavy z Drápatého klanu
Klan:Drápatý klan
Jména:
Kotě-Leopardokotě
Učednice-Leopardí tlapka
Matka-Leopardí srst
Válečnice-Leopardí srst
Zástupkyně-Leopardí sest
Anglické jméno:Leopardkit-Leopardpaw-Leopardfur
Otec:Borovicový měsíc
Matka:Poštolčí drápka
Sestra:Slunečná píseň
Bratr:Žlutosrstý
Druh:Smrtící dráp
Dcera:Zlatá záře
Syn:Temné srdce
Zajímavost:Silná válečnice,žije pro svá koťata a druha

Drápatý klan kapitola 7.

3. prosince 2017 v 10:35 | Rosepelt
Černofousek naštvaně prsknul.'Boj kvůli hloupému králíkovi!Najdu si toho kocoura co mě hryznul do tlapy a rozpárám mu břicho!'Na skálu už vylezla Bodláková hvězda.,,Klane,dneska nás napadl Ohnivý klan.Nikdo neví proč..."Mňoukka Bodláková hvězda.'To bude moje vina.',,Proto posilníme hlídky.Budou na ně chodit i učedníci,abychom urychlili výcvik.A taky jsem si všimla,že Medvědí tlapka a Listnatá tlapka se brali jako praví válečníci!Proto se dnes stanou válečníky!"Klan radostně zajásal.'Aspoň nějáká dobrá zpráva.'Dva učedníci šťastně přistoupili.,,Já,Bodláková hvězda,velitelka Drápatého klanu,žádám své předky válečníky,aby shlédli na tyto dva učedníky.Pilně bojovali,aby se stali válečníky.A já vás nyní žádám, aby jste je přijali mezi sebe.Medvědí tlapko,slibuješ že budeš chránit klan,za každou cenu?"Mňoukla Hvězda.

,,Slibuji."

,,A ty,Listnatá tlapko,slibuješ že budeš chránit klan za každou cenu?"

,,Slibuji."

,,Tímto vám jménem Hvězdného klanu,dám válečnická jména.Ty,Medvědí tlapko,budeš nazíván Medvědí řev.A ty,Listnatá tlapko,budeš nazívána Listnatoocasá!"

,,Medvědí řev!Listnatoocasá!Medvědí řev!Listnatoocasá!Medvědí řev!Listnatoocasá!"Řval klan.

,,Klane,jsme Drápatý klan!Nic si nenecháme líbit proto já,Smrtící dráp,Rychloočka,Lehký vánek,Modrá záře,Černofousek,Ohnivá kožešina,Žlutosrstý,Zlatá tlapka a Temný tlapka,jdeme napadnout Ohnivý klan!Sokolí pírko to má tady mezitím na povel!Jdeme!"Řekla Bodláková hvězda.

V boji:
Černofousek uviděl válečníka,který ho kousl do tlapy.Černofousel po něm skočil, a rychle mu roztrhl čumák.Válečník na něj zavrčel.Černofousek se nenechal vyprovokovat a skočil po válečníkovi.Jenže ten ho odhodil.Fousek dopadl na tvrdou zem.Ale rychle a energicky znovu vstal.Pak ale uviděl signál Bodlákové hvězdy.Hrdě zvednul hlavu.Musel,protože v Drápatém klanu se nesmí ukázat slabost,ani po porážce.Všichni z klanu nesli hrdě hlavu a vypochodovali ven z tábora.Nesměli ukázat slabost.Teď začala válka mezi těmito dvěma klany.

4. kapitola - Ohnivý klan - Dávný spor

3. prosince 2017 v 8:13 | Firestar |  Ohnivý klan
Jasněnka vyběhla před doupě, na zemi ležel sníh. Čas Bez listí, pomyslela si mladá kočička. "Dojdeš ještě pro nějaké bylinky, než bude pozdě?" Ozvalo se za ní, byla to Ohnivá bylinka. Jasněnka byla s bylinkami rychle spátky. Potom se Ohňušce svěřila. "No, víš. Občas sem na hranicích s Jantarovým klanem potkávala takovou milou kočičku, Jantarku. Pořád častěji chodím na bylinky, ale teď sem jí tam dlouho neviděla.
Najednou do tábora vběhla Úsvitná tlapka a hlásila. "Na našem území jsem viděla lovit černého kocoura z Drápatého klanu, ulovil pořádně tučného králíka! Nad klanem se vzneslo rozhořčení. Hvězdička s Tečkou rozhořčeně mňoukali a Zlatohnědák se Zlatíkem si něco naštvaně šeptali.
Jasněnka šla za Ohňuškou. "Tak co? Zase se ti zdál ten sen?" "Ano." Odpověděla Jasněnka. Za nimi se z čista jasna objevil Hvězdný vichr a řekl Ohňušce, že má jít na hlídku s Ohnivou září a Ledovou vodou k Divokému klanu.
Když se vrátily, tak Jiskřivý měsíc právě svolávol klan. "Jak už všichni jistě víte, dnes zahlédla Úsvitná tlapka a našem území lovit válečníka z Drápatého klanu. Zvážili jsme to s Plameným vichrem, rozhodli jsme, že na ně po času siesty zaútočíme." Nad klanem se rozneslo souhlasné mručení. "Tábor budou hlídat: Úsvitná tlapka a Ohnivá záře. Jasněnka šla zatím dělat různé léčivé odvary, aby, až se vrátí jejich klan, byla připravená.

V boji:
Po Ohňušce skočil hnědý kocur s šedou tlapkou. Podle velikosti odhadovala, že to je také ještě učedník. Zahlédla v boji černého kocoura, se kterým právě bojovala Ledová voda. Musel to být ten, který lovil na jejich území. Jak se zamyslela, učedník toho využil a odkopl jí stranou a skočil po Hvězdičce. Ohňuška se jí vrhla na pomoc, zezadu ji však stáhl ten černý válečník. Přišpendlil ji k zemi. Ohňuška se kroutila, ale ze spárů černého válečníka se nedostala. Najednou válečník zaskučel a odskočil z Ohňušky pryč. Do nohy se mu zakousl její učitel, Lesní úsvit. Ohňuška se na něj vděčně podívala, pak skočila po dalším učedníkovy. Drápatý klan je nakonec vyhnal z tábora.
Když se vrátili, tak si teprve všimla že jí krvácí rameno. Hned k ní zamířila Jasněnka. Ta jí ránu ošetřila a řekla jí, že teď nebude minimálně pět dní moct chodit na tréninky. Hned na to se objevil Lesní a Jasněnka mu hned sdělila špatnou správu.
Lesní kývl a o poznání sklesleji šel za Ohnivou bylinkou, aby mu dala maková semínka, nechtělo se mu na to myslet.