Ohnivá Tlapka se odrazila a skočila po Zlatohnědém, poslední dobou se s ním ve volném čase prala. Povalila ho na zem a přitiskla k zemi, vykroutil se jí a odhodil ji od sebe, Ohnivá se zasmála a řekla: "Co bys řekl na to, kdybychom si dali takovou soutěž v lovu, kdo uloví víc do času siesty?" "Jasně!" Odpověděl Zlatohnědý. "Tak jdeme na to." Řekla Ohnivá a skočila do křoví, kde už na ní čekal mladý králík, jen ho zakousnout!
o času siety:
Ohnivá s sebou do tábora přitáhla: čtyři králíky, sedm myší, pět drozdů, dva hraboše a jednoho holuba. Zlatohnědý přinesl: šest králíků, osm myší, čtyři drozdy, tři hrabaše a dva holubi.
Napočítali, že Ohnivá přinesla sedmnáct kusů kořisti a Zlatohnědé Pírko dvacet tři. "Tak jo, vykrál jsi!" Uznala Ohnivá. Zlatohnědý se na ni usmál. "Vy jste se teda činili!" Ozval se za nimi Lesní Úsvit. Pak odešel a Zlatohnědý musel s Hvězdnou na hlídku. Ohnivá si všimla, že Jasná tak postává u vchodu do tábora, potom se tak nenápadně vyplížila. Ohnivá se vydala za ní. Jasná šla na hranice s Jantarovýma. Čekal tam na ní Mrazivý oblak. Jasná překročila hranice a přitiskla se k Mrazivému, ten jí olízl a zeptal se: "Nesledoval tě někdo?" "Ne." Odpověděla Jasná to, co si myslela. Ohnivá zůskala stát jako opařená. Ona miluje kocoura z klanu, se kterým jsou ve válce?! Jasné to však zřejmě nevadilo. Ohnivá poslouchala, co si říkají, nebylo to však nic zvláštního, jenom zamilovaný kecy. Potom Jasná odešla a ona šla na hranice s Divoký klanem. Uviděla tam Ohnivého dýma, kývla na něj a počkala až odejde a vyskočila na strom a zahleděla se na území Divokých. Šla zpátky do tábora a cestou ji do čumáku udeřil pach Jantarového klanu! Byl starý asi tři hodiny a už na jejich území asi nebyli. Vřítila se do tábora a podala zprávu veliteli. Ten okamžitě vyskočil na skálu a pověděl to klanu. Pak zavolal si k sobě Ohnvou záři.